Kategorie fotografií

Všechny kategorie
Celkem fotek: 839 (nové 0)

Nálezy - Praha
Celkem fotek: 0 (nové 0)

Nálezy - Středočeský kraj
Celkem fotek: 14 (nové 0)

Nálezy - Jihočeský kraj
Celkem fotek: 248 (nové 0)

Nálezy - Plzeňský kraj
Celkem fotek: 3 (nové 0)

Nálezy - Karlovarský kraj
Celkem fotek: 2 (nové 0)

Nálezy - Vysočina
Celkem fotek: 103 (nové 0)

Nálezy - Ústecký kraj
Celkem fotek: 30 (nové 0)

Nálezy - Liberecký kraj
Celkem fotek: 10 (nové 0)

Nálezy - Královéhradecký kraj
Celkem fotek: 101 (nové 0)

Nálezy - Pardubický kraj
Celkem fotek: 1 (nové 0)

Nálezy - Jihomoravský kraj
Celkem fotek: 21 (nové 0)

Nálezy - Olomoucký kraj
Celkem fotek: 4 (nové 0)

Nálezy - Moravskoslezský kraj
Celkem fotek: 19 (nové 0)

Nálezy - Zlínský kraj
Celkem fotek: 2 (nové 0)

Nálezy ze zahraničí
Celkem fotek: 123 (nové 0)

K určení
Celkem fotek: 6 (nové 0)

Sbírky
Celkem fotek: 106 (nové 0)

Zkameněliny
Celkem fotek: 12 (nové 0)

Lokality, krajina
Celkem fotek: 31 (nové 0)

Výstavy, burzy, akce
Celkem fotek: 1 (nové 0)

Vybavení
Celkem fotek: 0 (nové 0)

Lidé
Celkem fotek: 0 (nové 0)

Ostatní
Celkem fotek: 2 (nové 0)

Počasí

Navigace: Články » Článek

Vltavín

Datum přidání: 9.4.2014

Vltavín je označení pro tektit, který se nachází v okolí řeky Vltavy. Dnes se mu také říká moldavit.

Objevení
Roku 1787 učinil profesor Karlovy univerzity doktor Josef Mayer zajímavý objev nedaleko Týna nad Vltavou. Během svého výzkumu objevil několik přírodních skel, pro které se časem vžil název vltavíny (či moldavity) podle české řeky Vltavy (německy Moldau), v jejíž blízkosti byly první nálezy učiněny.

Profesor přírodopisu se ale zpočátku domníval, že se nejspíš jedná o chryzolity sopečného původu. Jejich největším nalezištěm je horní povodí Vltavy (mezi Prachaticemi a Trhovými Sviny), zejména na jih a na západ od Českých Budějovic. Tektity nalezené na Moravě se nazývají moravity, a to převážně ve střední oblasti toku řeky Jihlavy. Další méně významné lokality je možné objevit i v sousedním Rakousku. Přibližně 100 let po objevení vltavínu byly učiněny podobné objevy i na jiných lokalitách ve světě.

Vlastnosti
Vltavíny jsou chemicky téměř totožné s jílovitými horninami, ale na rozdíl například od sopečných skel neobsahují téměř žádnou vodu. Vltavínové sklo obsahuje jisté „vady“, a to v podobě vzduchových bublinek, které jsou časté převážně u jihočeských vltavínů. Bublinky bývají drobné, a to řádově jen několik desetin milimetru, ale podařilo se objevit i bubliny přes 1 centimetr dlouhé. Tlak v těchto bublinách je až překvapivě nízký, a sice 19 až 25krát nižší, než je tlak u hladiny moře, což vede k domněnce, že vltavíny vznikly v prostředí, kde panuje nižší tlak (jako například vyšší vrstvy atmosféry). U některých vltavínů jsou dokonce patrné stopy po průletu atmosférou v podobě aerodynamického zaoblení.

Sbírky
Největší sbírka vltavínů je umístěna v Národním muzeu v Praze (ČR), další menší sbírky je možné zhlédnout v Moravském zemském muzeu v Brně, v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, v lokálním muzeu v Týně nad Vltavou, také v muzeu Třebíči je několik vltavínů. Jediné muzeum věnované přímo vltavínům (a kosmickým impaktům) bylo v červnu 2013 otevřeno v Českém Krumlově.

Mnohé z nich jsou ale umístěny v soukromých sbírkách po celém světě. Odhaduje se, že celkový počet všech spadlých vltavínů je 20 milionů kusů o celkové hmotnosti přibližně 275 tun (jiný zdroj uvádí až 300 tun), a kdyby se podařilo všechny spojit do jednoho, vydalo by to na kouli o průměru 14 metrů (jiný pramen uvádí krychli o straně 11 metrů). Velké množství vltavínů bylo splaveno do řek, byly transportovány a následně pak uloženy v sedimentech, kde byly miliony let naleptávány agresivními přírodními roztoky. Naleptávání nestejně odolného povrchu tektitů pak mělo za následek různě členitou a hlubokou vrásčitost jednotlivých kousků. Vltavíny se dnes nacházejí převážně na polích, pod nimiž leží písčitá vrstva původních sedimentů, kam se dostávají během hluboké orby. Nevýhodou však často je poškození během orby, a tak jsou mnohem cennější nálezy z pískoven, kde je však šance na objev mnohem menší (1 až 3 na metr krychlový).

Největší nalezený vltavín na našem území byl objeven u Slavic a váží 265,5 gramu. Průměrná hmotnost českého vltavínu je však pouze 6,7 gramu a u vltavínů objevených na Moravě je průměrná hmotnost rovna 13,5 gramu.

Ojediněle se vltavín zasazoval do klenotů či šperků od doby barokní, většinou teprve od druhé poloviny 19. století. Největší sbírku historických šperků s českými vltavíny mají Národní muzeum v Praze (oddělení starších českých dějin) a Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Moderní a současný šperk sbírají Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze a Moravská galerie v Brně. Jednotlivé exempláře ve svých sbírkách mají Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, Muzeum Českého ráje v Turnově a další regionální muzea.

Teorie vzniku
Podle nejpravděpodobnější teorie vznikly vltavíny společně se vznikem Rieského kráteru, který nalezneme mezi Norimberkem, Stuttgartem a Mnichovem a ve kterém se nachází středověké městečko Nördlingen. Celý kráter má oválný tvar připomínající šestiúhelník se zaoblenými tvary. Středem Rieského kráteru prochází Švábská tektonická linie, která je v jeho západní části velmi dobře patrná. Průměr kráteru je 24 kilometrů. Odhaduje se, že Rieský meteorit měřil v průměru asi 1 kilometr. Podobně jako u jiných míst dopadu není tento kráter v okolí jediný (36 kilometrů na jihozápad se nalézá Steinheimský kráter o průměru 3,8 kilometru, což svědčí o rozpadu jednoho tělesa při průletu atmosférou na dvě, případně o vlétnutí dvou těles do atmosféry).

V bezprostřední době po dopadu musela být celá oblast pokryta vltavíny.

Zajímavost
Jižní Čechy mají dokonce s vltavíny spojen i jistý svatební obřad, kdy mladý ženich musel dát vltavín nastávající nevěstě jako důkaz hlubokých citů. Dnes je však situace jiná, a pokud v lese či na poli naleznete jílovitou díru a v ní kopáče, nejedná se zajisté o ženicha, ale spíše o nelegálního hledače polodrahokamů.

Zdroj: Wikipedia.cz



Komentáře:
 0


Kategorie videí

Všechny kategorie
Celkem videí: 135 (nové 0)

Z nalezišť (lokalit)
Celkem videí: 84 (nové 0)

O kamenech
Celkem videí: 16 (nové 0)

Ze sbírek
Celkem videí: 28 (nové 0)

Výstavy, burzy, akce
Celkem videí: 3 (nové 0)

Instruktážní videa
Celkem videí: 0 (nové 0)

Vzdělávací videa
Celkem videí: 0 (nové 0)

Zlatokopectví
Celkem videí: 0 (nové 0)

Zkameněliny
Celkem videí: 0 (nové 0)

Ostatní
Celkem videí: 4 (nové 0)

Statistika

Uživatelů celkem: 66
Počet fotek celkem: 839
Počet videí celkem: 135
Počet článků celkem: 21
Počet inzerátů celkem: 0

Nové fotky dnes: 0
Nové video dnes: 0
Nové články dnes: 0
Nové inzeráty dnes: 0

imineraly.cz 2014-2017 - Všechna práva vyhrazena. Je zakázáno šíření materiálu bez souhlasu majitele.

Kód: Záškodný Marek  |  Webdesign: Pierre Borodin